Autor, kdysi intelektuál a bezvěrec, se coby Žid setkal po své konverzi ke křesťanství s prudkým odporem vlastního lidu. Navzdory tomu zůstalo jeho srdce naplněno horlivou láskou k němu. V předmluvě autor líčí výlučnost židovského národa v dějinách spásy a jeho velký přínos v moderní vědě. Hlavními tématy knihy jsou pak rozhovory s tehdejšími významnými rabíny Rumunska, antisemitismus a pogromy za fašistické vlády, vznik prvního židovského křesťanského sboru v Bukurešti, rozhovory se Sionisty i autorův postoj ke komunismu
...A protože zde nejde o dílo jednotlivce - pravý křesťan patří do shromáždění Božích dětí - napsal jsem tuto knihu, aby to dobré i to špatné, čeho jsem dosáhl, mohlo sloužit jako poučení pro církev a židovský národ, aby tak druzí mohli jednat lépe.